Jaké jsou hlavní důvody, které vedly k současné ekonomické situaci?
Turecká vláda a zejména turecký soukromý sektor si napůjčovaly obrovské finanční částky v zahraničních měnách – částečně na podporu ambiciózních projektů infrastruktury prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Země si vybudovala obrovský schodek, který představuje strukturální základ této krize. Skutečný spouštěč není jasně daný, ale z velké části za to může signál vyslaný prezidentem Erdoganem, že hodlá zakročit vůči nastavené politice centrální banky, protože ta potřebovala další zvyšování sazeb, aby se ubránila oslabování měny.
Jaký může být další vývoj?
Turecko určitě utrpí velké ekonomické škody a zažije prudkou recesi. Pokud nepřijde záchrana zvenčí, zdá se, že turecké banky budou muset restrukturalizovat své půjčky u evropských bank, což dále zhorší úvěrovou tíseň a zřejmě tedy dlouho potrvá, než se situace napraví, protože půjčovatelé nebudou nějakou dobu chtít poskytovat půjčky. Pomoc Mezinárodního měnového fondu je nepravděpodobná, protože prezident Erdogan by takový krok vnímal jako ztrátu suverenity a kontroly nad politikou své země.
Je možné, že by měnová nestabilita v Turecku způsobila globální finanční a ekonomické problémy?
Tato situace je pro Turecko velmi špatná a vidíme možnost nákazy, zejména pro zranitelné rozvíjející se trhy, např. Jižní Afriku. Ale není důvod se okamžitě obávat globální finanční krize, pokud však nákaza z nějakého důvodu nespustí širokou paniku mezi investory. Žijeme koneckonců ve světě, který je daleko více zadlužený, než kdy dříve. Otázkou však je, zda je toto skutečně tak velký spouštěč, který by vedl k rozsáhlému snižování podílu zahraničního kapitálu.
Může situace v Turecku ovlivnit ekonomiky v eurozóně a EU? A pokud ano, jakými se to stane kanály – měny, obchod? A do jaké míry?
Hlavním kanálem budou evropské banky, zejména banky ve Španělsku, Itálii a Francii, které půjčily Turecku značné částky a nyní se na situaci dívají s obavami. Je stále poněkud rozdělená Evropská unie politicky připravena na další záchranu, když tu nyní máme italskou populistickou vládu a další faktory, které už mění situaci? To je jeden z důvodů nedávného oslabení eura a tato slabost by mohla ještě chvíli pokračovat, ačkoli předpokládáme, že už euro neklesne o více než pár procent. Obchodní propojení s Tureckem je významné v absolutních hodnotách (před krizí to bylo cca 90 miliard eur), ale jde o pouhých několik procent celkového exportu do zemí mimo EU.
Může někdo ze současné situace vytěžit?
Ekonomicky ne – současná situace nepřináší žádná pozitiva, snad jen pro několik málo tureckých vývozců, kteří získají vyšší konkurenceschopnost díky slabší turecké liře. Jinak všichni prohrávají.
Mohla by současná situace stimulovat používání národních měn v mezinárodních vypořádáních (tedy mírný odklon od amerického dolaru)?
Určitě je to varování, aby si banky nepůjčovaly v cizích měnách – ale tato varovná znamení tu byla odjakživa a objevují se znovu a znovu – tentokrát je to jiné v tom, že v tomto případě jsou vládní půjčky v zahraničních měnách méně prominentní.
Avšak v soukromém sektoru je to jinak, protože globalizace finančnictví umožnila rozsáhlé půjčování v cizí měně – připomeňme si například maďarské a další východoevropské hypotéky nabrané ve švýcarských francích před začátkem globální finanční krize, nebo rozšíření firemních výpůjček na všech rozvíjejících se trzích (odhadem jde o triliony dolarů) od Turecka po Jižní Afriku, Brazílii a další země.
